Vývoj úrokových sazeb hypotečních úvěrů roste a padá s finanční stabilitou a zásahem centrální banky. Výši úrokové sazby pro koncového klienta hypotečního úvěru ovlivňuje několik následujících aspektů. Mimo jiné to, o jaký typ a účel úvěru jde, výše zajištění (LTV), doba fixace úrokové sazby, doba splatnosti a v neposlední řadě bonita klienta.
Nejvyšší úrokové sazby nabízely banky v posledních patnácti letech v období krize v letech 2008 až 2010. Tehdy se úrokové sazby vyšplhaly téměř k 6%. Jen pro představu, v letech 2005 až 2006 byly sazby o 2% nižší. Stejná úroková sazba se objevila v roce 2011, tedy zhruba po pěti letech.
Minima se vývoj úrokových sazeb dotkl koncem roku 2016 s průměrnou sazbou 1,77%, kdy na straně jedné byla rekordně nízká cena peněz, na straně druhé konkurenční boj mezi bankami, které soupeřily o klienta. Banky si měly možnost levně půjčit a tím tedy levně půjčit i svým klientům. Podle ČNB půjčovaly banky peníze příliš rizikově, což vedlo k zavedení několika opatření. Dnes již není možné poskytovat hypotéku ve výši 100% ceny nemovitosti, ale pouze 90% nebo dokonce 80% hodnoty zajištění, postupem času vešla v platnost další pravidla, kdy výše hypotečního úvěru nesmí přesáhnout devítinásobek čistého ročního příjmu (DTI) a měsíční splátka by pak neměla představovat více než 45 % čistého měsíčního výdělku (DSTI).
Od roku 2017 měly úrokové sazby tendenci se postupně zvyšovat, tento trend pokračoval i celý následující rok. Ještě před začátkem roku 2019 se někteří analytici obávali nejhoršího. Úrokové sazby hypoték rostly a téměř atakovaly hranici 3%, a spekulovalo se na to, že ceny nemovitostí budou padat. To byl však černý scénář, který se nenaplnil. Úrokové sazby hypoték totiž po většinu roku klesaly, přičemž ceny nemovitostí dále mírně rostly.
Pandemie koronaviru dopadla i na hypoteční trh. Oproti lednu a únoru 2020, kdy se úroková sazba pohybovala okolo 2,36%, postupně poklesly úrokové sazby během dalších měsíců opět pod 2%. Rekordní úroková sazba, kterou mohli klienti v letošním roce získat byla 1.49%. V letošním turbulentním roce se hypoteční trh musel popasovat s moratoriem na splácení úvěrů, s realitním trhem, který prakticky na nějakou dobu částečně zamrzl a s ním i produkce nových hypoték. Vývoj sazeb byl v první polovině tohoto roku velkou neznámou. ČNB však na jistou dobu uvolnila limit ukazatele LTV, limit ukazatele DSTI (poměr celkového dluhu a čistého měsíčního příjmu žadatele o úvěr) se zvýšil ze současných 45% na 50%, limit ukazatele DTI (poměr výše dluhu a čistého příjmu žadatele o úvěr) se rušil úplně. Zaleželo na tom, jak se k tomu, která banka postaví. Zrušila se také například povinná daň z nabytí nemovitosti. To vše vedlo k tomu, že se hypoteční trh velice dobře rozproudil. Žadatelů o nové hypoteční úvěry, ale i o refinancování stávajících úvěrů tak stále přibývá.
Nyní stojíme na prahu prognózy vývoje úrokových sazeb pro nadcházejí rok. Rozhodnutí ČNB o zvýšení úrokových sazeb predikuje pozvolné zdražování hypotečních i dalších úvěrů pro koncové klienty. Z vyjádření jednotlivých bank je však zřejmé, že markantní navyšování svých úrokových sazeb nyní nechystají. Bude na jednotlivých bankovních domech, jak budou postupně reagovat. Oproti tomu, v minulém roce nastalo snižování úrokových sazeb právě navzdory vyšším sazbám ČNB.
